38,5 mm

Zmapoval jsem variabilitu rozměrů ulity Helix pomatia Linnaeus, 1758 va území Čech (42 populací). Vzrůst ulit suchozemských plžů ovlivňuje řada abiotických faktorů: Teplota vlhkost, světlo a množství dostupného vápníku (Oosterhoff, 1976). V omezeném časovém horizontu hlemýžď ​​není schopen ukládat značné množství kovů do ulity (Laskowski, Hopkin, 1996), ale znečistění tvar ulity ovlivňuje. Vedle toho pro každou lokalitu, ze které pochází některá ze sledovaných populací, jsem sledoval několik desítek potenciálně relevantích faktorů ovlivňujících znak. Měkkýši jsou dobrým bioindikátorem znečistění (Oehlmann, Schulte-Oehlmann, 2003).Shromažďil jsem údaje státních agentur od základních fyzikálních parametrů lokality jako teplota, srážky či nadmořská výška až po znečistění těžkými kovy či benzenem, či lidskou mrtvorozenost v okrese a hustotu lidské populace.

Minimální počet jedinců populace byl 32. Ulity byly často sbírány na místech jejich vysoké koncentrace, která jsou pro Helix pomatia obvyklá. (Jarčuška, Jarčušková, 2014). Z nasbíraných ulit byly vyloučeny všechny ulity, které neměly plně vyvinutý vnější lip po celém okraji apertury. Jen takové jsou považovány za ulity adultních exemplářů Pollard (1973). a Pollard, Cooke a Welch (1977) chápou jako kritérium dospělosti počet růstových jizev ulity. Jako relevantnější jsme zvolili metodu vycházející ze studie Raboud (1986). Vyloučeny byly také ulity s velmi výraznými nerovnostmi růstové linie z minulosti (u takového jedince je přítomnost lipu zpochybnitelným znakem ukončení růstu) a mutilované ulity. Měření probíhalo posuvným měřítkem s digitálním displejem. Měřeny byly parametry: Shell hight, width, body whorl, aperture hight, aperture width, whorl space. Naměřené hodnoty jsou analyzovány pomocí statistického freeware Past.

Plná verze – přístup zdarma

Cite as: Doležal, Jiří X. (2019). Levotočivá romance: Potomci levotočivých šneků jsou pravotočiví! Časopis Veronica, 3/2020, pp.42 – 43.

Znečistění a tvar ulit gastropodů

Znečistění životního prostředí, a to především kovy, je prokázaným faktorem mající vliv na tvar ulit gastropodů. K dispozici je řada výzkumů o vlivu toxinů na tvar ulit (především mořských) plžů. (Nunez, Laitano, Cledón, 2012). Výzkumy ukázaly, že Echinolittorina subnodosa a Planaxis sulcatus ze tří různých lokalit na egyptském pobřeží Rudého moře, kde byl hlavním zdrojem znečištění fosfát / olovo. Byly zjištěny rozdíly v tvaru ulit dle míry znečistění. Rozdíly tvaru jsou interpretovány jako adaptivní diferenciace na různé koncentrace kovu. Změna gradační podoby mezi sledovanými populacemi byla pozitivně korelována s indexem znečištění – IP (Abdelhady, 2016). Srovnávací analýza šesti populací Melanoides tuberculata v laguně Manzala (Nilská delta, Egypt) ukázala malou variabilitu ulit na místech znečistěných kovy, a to především v šířkovém rozměru. Také je znečištění kovy hlavním prediktorem změn tvaru ulit Malenoides tuberculata, zatímco jiné biotické i abiotické příčiny změn tvaru ulity jsou jen málo významným prediktorem (Abdelhady et all., 2018). I u Lottia subrugosa v kontaminované pobřežní zóně jihovýchodní Brazílie byly nalezany statisticky významné rozdíly tvaru ulit u lokalit s různými úrovněmi znečištění. (Begliomini, et all.) Už schránky larev bivalvií Mytilus trossulus, Cerastoderma glaucum a Mya arenaria vykazovaly abnormality, které by mohly být výsledkem nepříznivých dopadů znečistěného životního prostředí (Lasota, et all., 2018). Účinek zvyšujících se koncentrací mědi na ulitu byl zkoumán i u dvou druhů Ammonia (foraminifera). Výzkum jim přisoudil potenciální hodnotu jako bioindikátorům. (Le Cadre, Debenay, 2006). Účinek tributyltin (TBT) ovlivnil tvar ulit Odontocymbiola magellanica v Golfo Nuevo (Patagonia, Argentina). Byly prokázány i rozdíly ve velikosti ulit ze znečistěných a neznečistěných lokalit (Márquez, González-José, Bigatti, 2011). Znečištění TBT souvisí se změnami tvaru ulity i u Buccinanops globulosus. (Primost, Bigatti, Márquez, 2015). Vliv znečištění těžkými kovy se projevil i na Perna viridis které byly chovány v Muara Kamal Waters v Jakartském zálivu. Byla sledována koncentrace těžkých kovů – Hg, Pb, Cd, Cr a Sn ve vodě a v tkáních bivalvií. Perna viridis za sedm měsíců růstu za vysoké koncentrace těžkých kovů ve vodě asi u 60% populace vykázala malformace ulit. Podobně u Macoma balthica (Smolarz, Bradtke, 2011). Nejde však jen o přímé působení těžkých kovů, ale o interakci mezi sloučeninami dusíku, fosfátem, zákalem, slaností, pH, stejně jako těžkými kovy ve vodě (Riani, Cordova, Arifin, 2018).

References:

Abdelhady,Ahmed Awad (2016). Phenotypic differentiation of the Red Sea gastropods in response to the environmental deterioration: Geometric morphometric approach. Journal of African Earth Sciences. Volume 115, pp. 191-202. doi.org/10.1016/j.jafrearsci.2015.12.001.

Abdelhady,Ahmed Awad, Abdelrahman, Esraa, Elewa, Ashraf M.T., Fan, Jiawei, Zhang, Shengrui, Xiao, Jule (2018). Phenotypic plasticity of the gastropod Melanoides tuberculata in the Nile Delta: A pollution-induced stabilizing selection. Marine Pollution Bulletin. Volume 133, pp. 701-710. doi.org/10.1016/j.marpolbul.2018.06.026.

Aleksander-Kwaterczak, Urszula & Gołas, Magdalena. (2015). Comparative analysis of Helix pomatia L. shells found in soils with varying degrees of contamination (southern Poland). Geology, Geophysics & Environment. 41. 299-309. 10.7494/geol.2015.41.4.299.

Andreev, Nadejda. (2006). Assessment of the status of wild populations of land snail (escargot) Helix pomatia L. in Moldova: The effect of exploitation. Biodiversity and Conservation. 15. 2957-2970. 10.1007/s10531-005-3433-1.

Begliomini, Felipe Nincao, Maciel,Daniele Claudino, de Almeida, Sérgio Mendonça, Abessa, Denis Moledo, Maranho, Luciane Alves, Pereira, Camilo Seabra, Yogui, Gilvan Takeshi, Zanardi-Lamardo, Eliete, Castro, Ítalo Braga. (2017). Shell alterations in limpets as putative biomarkers for multi-impacted coastal areas. Environmental Pollution. Volume 226, pp. 494-503. doi.org/10.1016/j.envpol.2017.04.045.

Jarčuška, Benjamín & Jarčušková Danková, Lucia. (2014). Poznámky k zoskupovaniu slimáka záhradného Helix pomatia [Comments on the aggregation behaviour of the Roman snail (Helix pomatia)]. Malacologica Bohemoslovaca. 13. 114–115.

Kalinowski, Tomasz & Błoszyk, Jerzy & Rybska, Eliza & Jankowiak, Anna & Napierała, Agnieszka. (2012). Assessment of abundance and distribution of the Roman snail (Helix pomatia L.) in Poland. II. Podlaskie voivodeship. Folia Malacologica. 20. 10.2478/v10125-012-0021-3.

Kołodziejczyk, Andrzej & Skawina, Aleksandra. (2009). The Roman Snail (Helix pomatia Linnaeus, 1758) in Northern Mazovia. Folia Malacologica. 17. 63-68. 10.2478/v10125-009-0010-3.

Lach, J. and M. Schwartz 2008. „Helix pomatia“ (On-line), Animal Diversity Web.

Laskowski, Ryszard & P. Hopkin, Stephen. (1996). Accumulation of Zn, Cu, Pb and Cd in the garden snail (Helix aspersa): Implications for predators. Environmental pollution (Barking, Essex : 1987). 91. 289-97. 10.1016/0269-7491(95)00070-4.

Lasota, Rafal, Gierszewska, Katarzyna, Viard,Frédérique, Wolowicz, Maciej, Dobrzyn, Katarzyna, Comtet, Thierry (2018). Abnormalities in bivalve larvae from the Puck Bay (Gulf of Gdansk, southern Baltic Sea) as an indicator of environmental pollution. Marine Pollution Bulletin. Volume 126. pp. 363-371. doi.org/10.1016/j.marpolbul.2017.11.015.

Le Cadre, Valérie, Debenay, Jean-Pierre (2006). Morphological and cytological responses of Ammonia (foraminifera) to copper contamination: Implication for the use of foraminifera as bioindicators of pollution. Environmental Pollution. Vol. 143. Iss. 2. pp. 304-317. doi.org/10.1016/j.envpol.2005.11.033.

Linné, Carl (1758). Systema naturæ sive regna tria naturæ systematice proposita per classes, ordines, genera, & species.

Márquez, Federico, González-José, Rolando, Bigatti,Gregorio (2011). Combined methods to detect pollution effects on shell shape and structure in Neogastropods. Ecological Indicators. Volume 11. Issue 2. pp. 248-254. doi.org/10.1016/j.ecolind.2010.05.001.

Nunez, Jesús D. and Laitano, María V. and Cledón, Maximiliano (2012). An intertidal limpet species as a bioindicator: Pollution effects reflected by shell characteristics. Ecological Indicators.
Vol. 14. Iss. 1, pp. 178-183. doi:10.1016/j.ecolind.2011.07.015.

Oehlmann, Jörg, Schulte-Oehlmann, Ulrike (2003). Chapter 17 Molluscs as bioindicators. Trace Metals and other Contaminants in the Environment. Elsevier. Vol. 6, pp. 577-635. ISBN 9780080441771. doi.org/10.1016/S0927-5215(03)80147-9.

Oosterhoff, L.M. (1976). Variation in Growth Rate as an Ecological Factor in the Landsnail Cepaea Nemoralis (L.) Netherlands Journal of Zoology. Vol. 27. Iss. 1. DOI: https://doi.org/10.1163/002829677X00072

Pollard, E. (1973). Growth classes in the adult Roman snail (Helix pomatia L.). Oecologia. 12. 209-212. 10.1007/BF00345518.

Pollard, E.; Cooke, A.S.; Welch, J.M. (1977). The use of shell features in age determination of juvenile and adult roman snails Helix pomatia. Journal of Zoology (London). Vol. 183. Iss. 2. pp. 269-280. https://eurekamag.com/research/006/788/006788806.php

Primost M. A., Bigatti G., Márquez F. (2015) Shell shape as indicator of pollution in marine gastropods affected by imposex. Marine and Freshwater Research 67, 1948-1954. doi.org/10.1071/MF15233

Raboud, Christian (1986). Age determination of Arianta abustorum (L.) (Pulmonata) based on growth breaks and inner layers. J. Moll. Stud. (1986), 52, 243-247. The Malacological Society of London 1986. https://core.ac.uk/download/pdf/85209632.pdf

Riani, Etty, Cordova, Muhammad Reza, Arifin, Zainal (2018). Heavy metal pollution and its relation to the malformation of green mussels cultured in Muara Kamal waters, Jakarta Bay, Indonesia. Marine Pollution Bulletin. Vol. 133. pp. 664-670. doi.org/10.1016/j.marpolbul.2018.06.029.

Smolarz, Katarzyna, Bradtke, Katarzyna (2011). Bioindicative potential of shell abnormalities occurring in the clam Macoma balthica (L.) from the Baltic Sea. Marine Pollution Bulletin. Vol. 62. Iss. 7, pp. 1421 – 1426. doi.org/10.1016/j.marpolbul.2011.04.031.