0 Shares

dokument Igora Chauna # jxd v umění # promluvy

Vladimír Holub 1912 – 1995

„Vajíčko je trojrozměrná nula“

Vladimír Holub

Jindřichohradecký surrealista a knihovník v městské knihovně. Půjčil šestnácti či sedmnáctiletému jxd kniho Tao Te Ting: „Cesta, po níž lze kráčet, není věčná cesta, jména, která lze vyslovit, nejsou věčná jména.“

vladimir-holub-dilo1

Obrázek 1 z 85

Su Bong 1943 – 1994

„Cesta nemá bránu z Pravdy“

Su Bong, S.S.


V roce 1994 napsal Su Bong pro jxd do knihy svého učitele Seungh Sana tyto verše: The true way / has no gate / the tonque has no bone / the clear round mirror / has no like or dislike / great love great compassion / has no you or me / if you pass through this gate / in front of you is the land of stillness & light / spring comes / the grass grows by itself
jxd je po letech přeložil: Cesta nemá bránu z Pravdy /slovem nenakreslíš barvy /křišťálové zrcadlo / nemá jako nejako / soucit láska pochopení /pro tebe či pro mne není / bránou nebránou když projdeš / do země ne – ano dojdeš / tam začíná jaro v tobě / tráva roste kvůli sobě

Stal se součástí světové kultury – najdeme ho na Wikipedii – a dodnes v Hongkongu funguje po něm nazvaný klášter.

Původ – mateřská linie

Matka jxd byla doc. PaeDr. Jiřina Doležalová, CSc. rozená Bláhová. Narodila se v roce 1936 v Jindřichově Hradci a zemřela v roce 2009 v Praze 6, kde celý život žila. První třetinu života byla středoškolskou profesorkou, druhou třetinu docentkou marxismu-leninismu na Vysoké škole zemědělské, a třetí třetinu života pak spisovatelkou historických románů, o které se dnes učí na středních školách.

Seznam jejích publikovaných knih:

  • Hříchy mládí 1999
  • Rodinné stříbro (spolu s R. Hrušínským) 2000
  • Moje zlatá rybka (spolu s R. Hrušínským) 2001
  • Děti pětilisté růže 2002
  • Tajemné stezky – Jižní Čechy 2003
  • Tajemné stezky – Mezi Lužnicí a Otavou 2004
  • Tajemné stezky – Kouzelnou Šumavou 2004
  • Tajemné stezky – Po zaniklých hradech Jižních Čech 2005
  • Tajemné stezky – Pohlednice ze Šumavy 2005
  • Tajemné stezky – Nejkrásnější zámky jižních Čech 2006

Bába jxd Marie Bláhová rozená Masařová. Narodila se v roce 1905 v Jindřichově Hradci a tam také zemřela v roce 2001. Byla vyučená knihařka, ale celý život nepracovala a byla v domácnosti se svým manželem Janem Bláhou, železničářem. Přežila ho o jednatřicet let.

Prabába jxd, Josefa Masařová rozená Pfauserová, matka Marie Bláhové a manželka Martina Masaře, se narodila 1862 v Jindřichově Hradci a zemřela tamtéž na počátku druhé světové války v roce 1940. V její rodině se mluvilo německy. V dokladech o rasovém původu, které vyžadovali nacisté za protektorátu, je napsáno, že prabába je římskokatolického vyznání, modlitební kniha, která po ní zbyla, je psaná napůl německy a napůl hebrejsky. Prabába byla nejdříve v domácnosti, její manžel Martin Masař byl u pošty, takže uživil rodinu, ale zemřel před definitivou a nechal po sobě vdovu a sedm dětí. Prabába pak pracovala v Lanfrasově tiskárně, a později měla maličké hokynářství – ne obchod, jen okno z domu na chodník, přes který prodávala základní potraviny.

Josefa Masařová rozená Pfauserová

Praprabába, matka Josefy, se jmenovala Marie Pfauserová rozená Kaudelka. Narodila se v Jindřichově Hradci v roce 1830. Byla manželkou Johanna Nepomuka Pfausera. Podle soupisu jejích dětí, který se zachoval, mluvila rodina německy. To je v genové expresi (fenotypu, podoby) jxd zjevná židovská větev rodu.

(Matka Johana Nepomuka byla Maria Kramer. Její otec Mathias (Matěj) Kramer byl obchodník („kramář“, při přejmenovávání Kramer), Landštejn 7, syn Jakoba Kramera (v Taborer Kreis. Verzeichniß der vorhandenen Judenfamilien 1793), Taborer Kreis [Táborský kraj], Hauptverzeichniß der auf obiger Herrschaft und Stadt befindlichen Judenfamililen.) Zdroje:

https://digi.ceskearchivy.cz/4359/250/2200/1059/47/0
https://digi.ceskearchivy.cz/4360/121/2122/1124/46/0
https://digi.ceskearchivy.cz/4359/24/2222/2490/47/0

Prapraprabába jxd, matka Marie Pfauserové, se jmenovala Josefa Kaudelka rozená Hromadová, *cca 1800 neznámo kde, provdaná za Jiřího Koudelku. Jak vyplývá z opisu jejího rodného listu, její matka byla Anna Hromadová rozená Pamětliczká, narozena 1770 v Nové Cerekvi.

Prapraprabába, matka Marie Pfauserové, se jmenovala Josefa Kaudelka rozená Hromadová. Narozena v Kruzenbew, co je pravděpodobně chybně přepsaná Horní Cerekev.

Její matka byla Anna Josephus Pametlicky.

Matka Anny byla Marie Anna rozená Pakostová, *cca 1740 Nová Cerekev, oddána před r.1765 s mlynářem Josefem Pamětlickým (+26.8.1781 v N.Cerekvi 9 ve věku 45 let) patrně v Nové Cerekvi nebo v Čížkově.

Matka Marie Anny byla Kateřina rozená Běhounková,*cca 1704 Nová Cerekev, +14.6.1758 Nová Cerekev, oddána 15.2.1729 s Janem Pakostou v Nové Cerekvi.

Její matka byla Ludmila * cca 1678, +28.10.1727 v Nové Cerekvi, oddána před rokem 1698 s Vítem Běhounkem z Nové Cerekve.

Poslední dohledatelná pramáti Ludmila Běhounková

Matriky lehly popelem

Podle genealogických testů patří jxd k haploskupině U5A, klan Uršula (původ viz mapa). Stáří haploskupiny je odhadováno na 45 – 50 tisíc let a kořeny této haploskupiny lze hledat na Blízkém východě. Dnes zahrnuje okolo 11% evropské populace.

0 Shares