Schopnost učení u plžů je minimální. Experiment ukončen. Šneci jsou hloupí.
Nové výzkumy inteligence sépií – sice hlavonožců, ale ne překvapivě inteligentních chobotnic, „pouhých“ sépií – mne nadchly. Proto jsem se rozhodl ověřil schopnosti učení u dospělého jedince Helix aspersa (oblíbený druh mé chovné stanice) a opakoval pokud s jedincem Lissachatina fulica.
V češtině: http://cksl.cz/inteligence-u-sepia-pharaonis/
V biologii, ve všech vědách o kingdom Animalia – na rozdíl od věd mechaniky – platí: Ano, musíme přiznat, že ta myšlenka je dětinská a legrační. Ale nebude-li ověřena (a pravděpodobně vyvrácena) experimentálně, není vyloučena. Tak jsem začal experimentálně ověřovat. Experiment měl osvětlit schopnosti učení u plžů.
1. fáze experimentu – podmiňování
V chovném boxu zbudované bludiště bylo postaveno tak, že od startovní pozice 0 má plž 2 + 2 možnosti volby nutné k tomu, aby se dostal k potravě. Potravu a její ubývání budeme průběžně dokumentovat, potravu budeme ve stejné dávce umisťovat vždy do levé misky po dobu 12 expozic po zkonzumování / znehodnocení potravy. Bude tedy podáno 12 krmných dávek vždy do levé misky.
2. fáze experimentu – ověření, zda se upevnil reflex
V chovném boxu byl nejméně 12x po sobě umisťována dvojnásobná krmná dávka – 2 plátky okurky – do pravé i levé misky bludiště. Ubývání potravy bude průběžně dokumentováno jako v 1. fázi.
Fotodokumentace
Vyhodnocení
Po prvních 12 krmných dávkách jsem srovnal, zda byl rozdíl v konzumaci okurky uložené v levé versus pravé misce. Pokud by byl rozdíl nalezen, znamenalo by to, že se plž naučil, že krmení je vlevo.
Pokus naučit plže, že krmení je na konci labyrintu vlevo, byl ukončen pro tupost pokusných plžů. Po třetím kontrolním krmení bylo zjevné, že se nenaučili nic.