sponzor webu

články jxd

vcard

vcard

certifikát původu

Šedesátiny Josefa K. Moravce, malíře pravěku a paleontologa

Dne 23. dubna 2011 oslavil kulaté jubileum světoznámý malíř pravěku a soukromý paleontolog, přítel Josef K. Moravec. Právě proto, že doma v Čechách neměl nikdy na růžích ustláno, dokázal se za pomoci svého bratra Mirka prosadit v zahraničí, především v USA. Známé jsou jeho rekonstrukce dinosaurů, třetihorních a čtvrtohorních savců, například ze světoznámých lokalit „asfaltových jezírek“ v Rancho La Brea v Los Angeles. Některé jeho obrazy je možno shlédnout na internetové adrese www.Prehistory.com..
Osobně jsem poznal Josefa na jaře 1976, kdy jsme se poprvé setkali na „stráni trilobitů“ ve Skryjském Luhu. Od té doby jsme společně i s dalšími přáteli především z „Plzeňské paleontologické skupiny“ (M. Doubravou, L. Grigarem, P. Krýdou) strávili stovky dní v terénu, při hledání barrandienských fosílií. Josef má v největší oblibě ordovik a to hlavně  dobrotivské, libeňské a letenské souvrství, kde je i těžiště jeho publikační činnosti. V terénu, jak jsem měl možnost jej poznat, se vždy vyznačoval citlivým a ohleduplným přístupem k lokalitám, zcela cizí je mu dnes běžný „plundrácký“ přístup. Dokáže se radovat z každého nálezu, byť kranidia běžného druhu a jeho sbírka je vzorem ve zpracování. Vždy jsem obdivoval, že i běžná zkamenělina se pod jeho rukama mění ve „fotogenický“ unikát, který může být ozdobou i muzeálních sbírek. Josef se nejraději věnuje „opomíjeným“ litofaciím, kde nerušeně v klidu krásné přírody, může sbírat v jeho oblíbených křemencích, pískovcích, rudách či tufitech. Zřetelně nejvíce inklinuje k řevnickým křemencům, ve kterých má největší, dlouhodobým úsilím podložené úspěchy. To že na vědecky cenném materiálu „nesedí“, ale nezištně jej v případě potřeby přenechá či zapůjčí ke studiu je o něm známo, lze například uvést unikátního jedince trilobita Holubaspis perneri vyobrazeného M. Merglem (1984, Fauna of the Upper Tremadocian of Central Bohemia) na tab. 4, obr. 5., atd.. Proto jsme také s Milanem Doubravou v roce 1990 pojmenovali vzácného silurského, cheiruridního trilobita Crotalocephalus moraveci, jako dík za pomoc, při pracném shromažďování dokladového materiálu. Je také významným donátorem veřejných sbírek, jím nalezené fosílie (včetně typů) jsou součástí sbírek muzea v Rokycanech i nově vznikajícího muzea Brd ve Strašicích. Josef je autorem, nebo spoluautorem, těchto odborných studií:

Moravec, J. (1986): New trilobites from the Šárka and Dobrotivá Formations in the western
part of the Barrandian area.- Věstník Ústř. úst. geol., Praha.
Moravec, J. (1987): A completed description of the cheirurid trilobite Crotalocephalus
transiens from the Přídolian of Bohemia.- Věstník ústř. úst. geol., Praha.
Moravec, J. (1988): Complementary description of three trilobite taxa from the Bohemian
Ordovician (Beroun).- Věstník Ústř. úst. geol., Praha.
Moravec, J. (1989): Corrugatagnostus cf. morea (Salter, 1864) (Trilobita) z lokality Těškov u
Rokycan.- Zpr. Muz. Západočes. Kraje, Plzeň.
Moravec, J. (1990): Eccoptochile vipera Moravec, 1986 a Eccoptochile mariana (Verneuil et
Barrande, 1855) v českém ordoviku.- Zpr. muz. Západoč. Kraje, odd. příroda. Plzeň.
Moravec, J. (1990): Three new placopariid trilobites from the Bohemian Ordovician.- Věstník
Ústř. úst. geol., Praha.
Moravec, J. (2002): Rokycanská Čílina-sloupy, nová lokalita v řevnických křemencích
libeňského souvrství v jihozápadním křídle pražské pánve (Beroun).- Zprávy o geol.
výzkumech v r. 2001, Praha.
Moravec, J. K.(2004): Plzeňská Čílina u Ejpovic, lokalita nového společenstva s Cilinella
svobodai (Havlíček, 1951) (Brachiopoda)  v řevnických křemencích libeňského souvrství.-
Zprávy o geol. výzkumech v r. 2003, Praha.
Moravec J. K. (2005): Druh Ormathops inflatus (Želízko, 1922) (Trilobita) z českého
ordoviku (dobrotiv, spodní beroun) v západní části pražské pánve (Barrandien).- Zprávy o
geol. výzkumech v r. 2004, Praha.
Moravec, J. K. (2006): Patologické pygidium Eccoptochile clavigera (Beyrich, 1845)
(Trilobita) z letenského souvrství českého ordoviku v pražské pánvi (Barrandien).- Zprávy
o geol. výzkumech v r. 2005, Praha.
Moravec J. K. (2006): Záhadný živočich Duslia insignis Jahn, 1893 (Arthropoda) z ordoviku
letenského souvrství (střední beroun) v pražské pánvi versus Psephenus herricki (Dekay,
1844) (Coleoptera) z recentu Severní Ameriky.- Zprávy o geol. výzkumech v r. 2005,
Praha.
Fatka, O., Vokáč, V., Moravec, J. K., Šinágl, M. a Valent, M. (2009): Agnostids entombed in
hyolith conchs.- Memoirs of the Association of Australasian palaeontologists 37.
Vokáč, V., Moravec, J. K. a Hartl, F. (v tisku): A discovery of Eudolatites Delo, 1935
(Dalmanitidae, Trilobita) in the Libeň Formation (Lower Sandbian, Upper Ordovician,
Prague Basin, Bohemia).- Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Plzeň, Geologica.

Milý Pepo, zopakuji zde to co jsem Ti již osobně přál a to nejen hodně štěstí a zdraví, ale i velkou invenci a pevnou ruku, při malbě rekonstrukcí pravěkých „potvor“, pěkné nálezy v terénu a v neposlední řadě, aby naše spolupráce i nadále vzkvétala. Tvůj Venca Vokáč

Náš server se ke gratulaci skromně přidává. jxd

Print Friendly

Na Conocoryphe do Voseka nechoďte

Nedávno jsem zakoupil za 70 Kč brožuru Chráněná území ČR Plzeňsko a Rokycansko a to díl okres Rokycany. Chtěl jsem se pokochat četbou o krajině kterou mám rád a také o geologických a paleontologických lokalitách, které často důvěrně znám více než 45 let. Nebudu chodit okolo horké kaše, jsem zklamán, protože publikace je plná nepřesností a chyb. Hned v úvodní kapitole (str. 2) se uvádí, že nejjižnější bod okresu se nachází u obce Mšeno namísto Mešno. Následující odstavec již možným překlepem není, protože se zde uvádí, že nejvýše položeným bodem okresu Rokycany je kóta hory Brno (718,1 m. n. m.), což se nezakládá na pravdě, je jím kóta hory Radeč (721 m. n. m).
Jelikož jsme na sběratelských stránkách a tento příspěvek není recenzí, všimněme si především problematiky která Nás nejvíce zajímá a to trilobitů. Fauna velmi paleontologicky bohatých výchozů skryjských břidlic v přírodní památce Biskoupky je v publikaci charakterizována třemi druhy trilobitů, z nichž uvedený taxon Conocoryphe gerlinda zde zjištěn dosud nebyl (zde je velmi hojný poddruh Conocoryphe sulzeri atlanta) a taxon Skreiaspis spinosa je uveden nesprávně jako Skrejaspis spinosa. Nesprávně uveden je též Trinucleoides reussi jako Trinucleoide reuusi na str. 26. Používání zastaralých (synonymních) jmen druhů trilobitů lze ještě pochopit, např. Symphysurus pater  = Symphysurus rouvillei , Placoparia barrandei = Placoparia (P.) cambriensis, ale doslova třešničkou na dortu je informace o výskytu rodu Conocoryphe v šáreckých konkrecích ve Voseku (str.28). Těžko zdůvodnitelným počinem je také zařazení fotografie dvou kompletních jedinců trilobitů Colpocoryphe bohemica ze šáreckého souvrství (darriwilian) jako ilustraci k lokalitě Rumpál (libeňské souvrství, sandbian). Tyto „fotogenické“ fosílie dobře znám, protože jsem je měl možnost studovat v r. 1986 ve sbírkách muzea v Rokycanech, kde se také v sedmdesátých letech prodávalo jejich foto coby pohlednice. Tyto unikátní exempláře pocházejí z lokality Drahouš u Rokycan. Národní přírodní památka Vosek a přírodní památka Rokycanská stráň jsou také znázorněny na totálně neaktuálních mapových podkladech (str. 28 a 36), kde ještě není zakreslena dálnice D5 ani silnice spojující oseckou silnici s osadou Díly.
Srovnávat tak odbornou úroveň geologicko-paleontologické části této publikace například s knihami Chráněná území ČR – Praha nebo Geologické památky Prahy prostě nelze a to je škoda, protože neobyčejně geologicky pestré a celosvětově známé území okresu Rokycany by si skutečně fundovanou a reprezentativní publikaci jistě zasloužilo. Mimochodem, byla by to též pocta všem sběratelům a soukromým badatelům, kteří v minulosti převážnou většinu zdejších paleontologických lokalit pro vědu objevili (např. K. Holub, V. Kraft, J. Kušta, C. Klouček, R. Růžička, aj.). Suma sumárum, na můj vkus až příliš mnoho nedostatků na 40 stranách textu a lze jen doufat, že se je v dalším vydání jinak zdařilé publikace podaří odstranit.

Václav Vokáč

Print Friendly

Bude výstava sběratelů?

Západočeské muzeum v Plzni a občanské sdružení Palaia by rádi uspořádali nonprofitní výstavu, kde by se mohli prezentovat jednotliví sběratelé zkamenělin. Akce tohoto druhu u nás doposud  chybí a měla by upozornit na dvěstě let trvající sběratelskou tradici, která je  nesporným přínosem pro česká muzea a paleontologii.

“Sběratelé zkamenělin  vystavují”
Termín: 15 září až 4 prosinec 2011
Místo: Západočeské muzeum v Plzni
V den vernisáže (nejspíše v 16 hodin) by proběhl  seminář věnovaný uctění památky Vratislava Koduleho.

K dispozici je 15 velkých vitin o rozměrech 150 x 50 x 17O cm, dále 5 pultových vitrin o rozměrech 150 x 60 x 25 cm. Vitriny jsou uzamkatelné a výstavní prostor je neustále pod dohledem hlídačů. Naplnění vitriny samozřejmě není
podmínkou, při menším počtu kusů můžeme některé vystavovatele sdružit. Ostatně exitují týmy sběratelů – kamarádů, kteří společně vysbírávají stejné lokality nebo skupiny zkamenělin.
Sběratel by měl mít tištěný seznam zapůjčených exponátů, ten mu kurátor výstavy potvrdí (razítko, podpis). Tímto reverzem se muzeum zavazuje vrátit stejné exponáty v samozřejmě nepoškozeném stavu.  Ručit bude kurátor výstavy, tedy Josef Pšenička a potažmo celé Západočeské muzeum. Sběratel – vystavovatel by měl zkameněliny  zapůjčit nejpozději  týden před zahájením výstavy. Instalaci exponátů bude provádět výstavní oddělení, to rovněž vytiskne etikety k nim, případně fotografie, podle vystavovatelových informací.  Dále se jedná o něčem, co jsme pracovně nazvali sběratelský životopis.

O obsahu a formě bych se rád s každým pobavil, vím že někteří se trochu bojí. Upřímně, ale nevím, proč se stydět za sbírání, koneckonců i Barrande, nebo Šternberk byli sběratelé. Osobně bych se rád s každým sběratelem sešel a probral s ním možnosti. Proto se prosím ozvěte!

Kontakt za Palaiu : Radek Labuťa, labutar@seznam.cz , telefon 775 374 335, případně Lukáš Laibl,
lukaslaibl@gmail.com , telefon  776 722 711

Já za sebe dodávám: Bylo by asi dobré, kdyby k seznamu sběratel rovnou uvedl, na jekou částku si fosilii cení, a kurátor by převzetí stvrdil podpisem – tím by se předešl možným sporům o náhradu škody. Pokud se tohle dořešíí, rozhodně se jako osoba výstavy zúčastním. Zamlouvám si jednu z menších vitrin na expozice mého zájmu – to jest exuviace kambrických trilobitů a vývojová stadia rodu Conocoryphe. jxd

Print Friendly

bitcoins

Můžete mne sponzorovat!

Mente et maleo!

Klub Conocoryphe: Drancovat a plenit!
Klub Conocoryphe zpřístupňuje svoje sbírky na internetu pro vědecké a studijní účely. Vystavené exempláře jsou neprodejné.

archivováno NK ČR