sponzor webu

články jxd

certifikát původu

původ – mateřská linie

Moje maminka byla doc. PaeDr. Jiřina Doležalová, CSc. rozená Bláhová. Narodila se v šestatřicátém roce v Jindřichově Hradci a zemřela v roce 2009  v Praze 6, kde celý život žila. První třetinu života byla středoškolskou profesorkou, druhoutřetinu docentkou marxismu-leninismu na Vysoké škole zemědělské, a třetí třetinu života pak spisovatelkou historických románů, o které se dnes učí na středních školách.

Maminka jako holčička

Maminka jako holčička

Maminka v dobách své největší krásy

Maminka v dobách své největší krásy, jako mladá žena v šedesátých letech 20. století

Maminka jako stařenka, krátce před smrtí

Maminka jako stařenka, krátce před smrtí

Seznam jejích publikovaných knih:

Hříchy mládí 1999
Rodinné stříbro (spolu s R. Hrušínským) 2000
Moje zlatá rybka (spolu s R. Hrušínským) 2001
Děti pětilisté růže 2002
Tajemné stezky – Jižní Čechy 2003
Tajemné stezky – Mezi Lužnicí a Otavou 2004
Tajemné stezky – Kouzelnou Šumavou 2004
Tajemné stezky – Po zaniklých hradech Jižních Čech 2005
Tajemné stezky – Pohlednice ze Šumavy 2005
Tajemné stezky – Nejkrásnější zámky jižních Čech 2006

Seznam děl mé meninky v Národní knihovně ČR

Moje babička, její maminka byla Marie Bláhová rozená Masařová. Narodila se v roce 1905 v Jindřichově Hradci a tam také zemřela v požehnaném věku 96 let v roce 2001. Byla vyučená knihařka, ale celý život nepracovala a byla v domácnosti se svým manželem Janem Bláhou, železničářem. Přežila ho o jedenatřicet let.

Babička jako dítě (v první řadě druhá zleva)

Babička jako dítě (v první řadě druhá zleva)

marie-masarova-jan-blaha

Svatební fotografie mojí babičky a dědečka

Babička jako devadesátiletá stařenkaBabička jako devadesátiletá stařenka

Moje prababička, matka mé babičky Josefa Masařová rozená Pfauserová, manželka Martina Masaře, se narodila 1862 v Jindřichově Hradci a zemřela tamtéž na počátku druhé světové války v roce 1940. Z babiččina vyprávění ale vím, že v prababiččině rodině se mluvilo německy. V dokladech o rasovém původu, které vyžadovali nacisté za protektorátu, je napsáno, že prabába je římskokatolického vyznání. Má to ale háček: V  rodině se zachovala její modlitební knížka, která se mi dostala do rukou až po smrti mé matky. Když jsem ji otevřel, s nemalým pobavením jsem zjistil, že je psaná napůl německy a napůl hebrejsky. A aby se nepletlo, ještě v ní byly založené malé pouťové modlitbičky. Katolické. Prabába byla nejdříve v domácnosti, její manžel Martin Masař byl u pošty, takže uživil rodinu, ale pak umřel před definitivou a nechal po sobě vdovu a sedm dětí. Prabába pak pracovala v Lanfrasově tiskárně, a později měla maličké hokynářství – ne obchod, jen okno z domu na chodník, přes který prodávala základní potraviny.

Prabába jako stařenka někdy v roce 1939

Prabába jako stařenka někdy v roce 1939

Moje praprabába, matka mé prabáby Josefy, se jmenovala Marie Pfauserová rozená Kaudelka a také se narodila v Jindřichově Hradci, v roce 1830. Byla manželkou Johanna Nepomuka Pfausera. Podle soupisu jejích dětí, který se zachoval, i podle vyprávění mé babičky mluvili doma německy:

Soupis dětí mé praprabáby

Soupis dětí mé praprabáby, moje prabába je třetí v pořadí

Moje prapraprabába, matka Marie Pfauserové, se jmenovala Josefa Kaudelka rozená Hromadová, *cca 1800 neznámo kde, provdaná za Jiřího Koudelku. Jak vyplývá z opisu jejího rodného listu, její matka byla Anna Hromadová rozená Pamětliczká, narozena 1770 v Nové Cerekvi.

Moje prapraprabába, matka Marie Pfauserové, se jmenovala Josefa Kaudelka rozená Hromadová

Kruzenbew je chybně přepsaná Horní Cerekev.

Anna Josephus Pametlicky

Matka Anny byla Marie Anna rozená Pakostová, *cca 1740 Nová Cerekev, oddána před r.1765 s mlynářem Josefem Pamětickým (+26.8.1781 v N.Cerekvi 9 ve věku 45 let) patrně v Nové Cerekvi nebo v Čížkově.

Matka Marie Anny byla Kateřina rozená Běhounková,*cca 1704 Nová Cerekev, +14.6.1758 Nová Cerekev, oddána 15.2.1729 s Janem Pakostou v Nové Cerekvi.

Její matka byla Ludmila * cca 1678, +28.10.1727 v Nové Cerekvi, oddána před rokem 1698 s Vítem Běhounkem z Nové Cerekve.

Poslední dohledatelná pramáti Ludmila Běhounková

Pak záznamy v matrikách mizí, shořely.

Matriky lehly popelem

Já sám nebyl schopen tyto informace sám dohledat, neumím číst kurent, a děkuji všem, kteří mi pomohli dohledat  data o nejstarších předcích přes digitální archiv v Třeboni.

A konečně původ nejhlubší: Podle genealogických testů, které mi udělali ve firmě Genomac, jsem haploskupina U5A, klan Uršula, tedy z Předního Východu:

Jsem haploskupina U5A, klan Uršula, tedy z Předního Východu

Stáří haploskupiny je odhadováno na 45 – 50 tisíc let a kořeny této haploskupiny lze hledat na Blízkém východě. Dnes zahrnuje okolo 11% evropské populace. Dnes lze nalézt nositele této haploskupiny zejména na Balkáně.

Molecular dating suggests that the coalescence time estimate for the U5 is ~25–30 thousand years (ky), and ~16–20 and ~20–24 ky for its subhaplogroups U5a and U5b, respectively. Phylogeographic analysis reveals that expansions of U5 subclusters started earlier in central and southern Europe, than in eastern Europe. In addition, during the Last Glacial Maximum central Europe (probably, the Carpathian Basin) apparently represented the area of intermingling between human flows from refugial zones in the Balkans, the Mediterranean coastline and the Pyrenees. Age estimations amounting for many U5 subclusters in eastern Europeans to ~15 ky ago and less are consistent with the view that during the Ice Age eastern Europe was an inhospitable place for modern humans.
(Malyarchuk B, Derenko M, Grzybowski T, Perkova M, Rogalla U, et al. (2010) The Peopling of Europe from the Mitochondrial Haplogroup U5 Perspective. PLoS ONE 5(4): e10285. doi:10.1371/journal.pone.0010285)

Print Friendly