sponzor webu

články jxd

vcard

vcard

certifikát původu

Na Conocoryphe do Voseka nechoďte

Nedávno jsem zakoupil za 70 Kč brožuru Chráněná území ČR Plzeňsko a Rokycansko a to díl okres Rokycany. Chtěl jsem se pokochat četbou o krajině kterou mám rád a také o geologických a paleontologických lokalitách, které často důvěrně znám více než 45 let. Nebudu chodit okolo horké kaše, jsem zklamán, protože publikace je plná nepřesností a chyb. Hned v úvodní kapitole (str. 2) se uvádí, že nejjižnější bod okresu se nachází u obce Mšeno namísto Mešno. Následující odstavec již možným překlepem není, protože se zde uvádí, že nejvýše položeným bodem okresu Rokycany je kóta hory Brno (718,1 m. n. m.), což se nezakládá na pravdě, je jím kóta hory Radeč (721 m. n. m).
Jelikož jsme na sběratelských stránkách a tento příspěvek není recenzí, všimněme si především problematiky která Nás nejvíce zajímá a to trilobitů. Fauna velmi paleontologicky bohatých výchozů skryjských břidlic v přírodní památce Biskoupky je v publikaci charakterizována třemi druhy trilobitů, z nichž uvedený taxon Conocoryphe gerlinda zde zjištěn dosud nebyl (zde je velmi hojný poddruh Conocoryphe sulzeri atlanta) a taxon Skreiaspis spinosa je uveden nesprávně jako Skrejaspis spinosa. Nesprávně uveden je též Trinucleoides reussi jako Trinucleoide reuusi na str. 26. Používání zastaralých (synonymních) jmen druhů trilobitů lze ještě pochopit, např. Symphysurus pater  = Symphysurus rouvillei , Placoparia barrandei = Placoparia (P.) cambriensis, ale doslova třešničkou na dortu je informace o výskytu rodu Conocoryphe v šáreckých konkrecích ve Voseku (str.28). Těžko zdůvodnitelným počinem je také zařazení fotografie dvou kompletních jedinců trilobitů Colpocoryphe bohemica ze šáreckého souvrství (darriwilian) jako ilustraci k lokalitě Rumpál (libeňské souvrství, sandbian). Tyto „fotogenické“ fosílie dobře znám, protože jsem je měl možnost studovat v r. 1986 ve sbírkách muzea v Rokycanech, kde se také v sedmdesátých letech prodávalo jejich foto coby pohlednice. Tyto unikátní exempláře pocházejí z lokality Drahouš u Rokycan. Národní přírodní památka Vosek a přírodní památka Rokycanská stráň jsou také znázorněny na totálně neaktuálních mapových podkladech (str. 28 a 36), kde ještě není zakreslena dálnice D5 ani silnice spojující oseckou silnici s osadou Díly.
Srovnávat tak odbornou úroveň geologicko-paleontologické části této publikace například s knihami Chráněná území ČR – Praha nebo Geologické památky Prahy prostě nelze a to je škoda, protože neobyčejně geologicky pestré a celosvětově známé území okresu Rokycany by si skutečně fundovanou a reprezentativní publikaci jistě zasloužilo. Mimochodem, byla by to též pocta všem sběratelům a soukromým badatelům, kteří v minulosti převážnou většinu zdejších paleontologických lokalit pro vědu objevili (např. K. Holub, V. Kraft, J. Kušta, C. Klouček, R. Růžička, aj.). Suma sumárum, na můj vkus až příliš mnoho nedostatků na 40 stranách textu a lze jen doufat, že se je v dalším vydání jinak zdařilé publikace podaří odstranit.

Václav Vokáč

Print Friendly

Comments are closed.

bitcoins

Můžete mne sponzorovat!

Mente et maleo!

Klub Conocoryphe: Drancovat a plenit!
Klub Conocoryphe zpřístupňuje svoje sbírky na internetu pro vědecké a studijní účely. Vystavené exempláře jsou neprodejné.

archivováno NK ČR