sponzor webu

články jxd

vcard

vcard

certifikát původu

Jedna malá vzpomínka

Je to neuvěřitelné, ale na tento rok 2009 připadá již desáté výročí co zemřel vzácný člověk, pan doktor Vladimír Havlíček. Dovolím si proto malé osobní vzpomenutí na legendu české paleontologie, ohromného znalce Barrandiénu a jeho fauny.
Pana doktora jsem poznal zhruba v polovině 70 let, nicméně naše konkrétní spolupráce zapo-čala přesně 17.8.1982 ,kdy jsem od něj dostal dopis, kde kladně reflektoval na moji nabídku  předání několika set kusů ordovických a silurských brachiopodů z mé kolekce do kolekce ÚÚG.
Od té doby jsem pro něj shromažďoval bráchy, jak jim říkával, které jsem nacházel při hle-dání pro mě zajímavějších trilobitů. Dodnes uchovávám dopisy, kde hodnotí darovaný mate-riál, druh po druhu a jak je hojný či vzácný a jakou má nález tam a tam biostratigrafickou hodnotu atd.
Pro mě nezapomenutelná jsou Naše občasná setkávání v ústavu a především pozdější pravi-delná sezení doma u Jiřího Vaňka, kde se při kávičce a sklence vína sedělo a diskutovalo o lo-
kalitách, společenstvech atd.(vzpomínáte F. Hörbingre, F. Hartle, M.Doubravo, P.Košane, V.Kozáku, L.Grigare, P.Krýdo, J.Valíčku ?).
Později, když jsem se naučil fotit zkameněliny, jsem pro pana doktora (když už byl v důcho-du) občas fotil materiál do jeho publikací, což se přiznám dalo často hodně zabrat a ne vždy byl výsledek dobrý (což posoudí každý kdo zkoušel vyfotit v relativně primitivních podmín-kách půlcentimetrové jádro hladkého brachiopoda ze tří pohledů…).
Nejraději však vzpomínám na terény, též s Jiřím Vaňkem a dalšími kolegy, kdy nám ukazo-val, kde dělal se Šnajdrem sondy při mapování v padesátých letech atd..
Jednou, v lomu Vozkop u Koněprus projevil zájem jít pěšky na vlak do Litně. Ale Vladimíre to je hrozná štrapáce, odvětil Jiří. Víš Jiří, já jsem to často chodíval už jako student a chtěl bych si to ještě jednou naposledy projít. Tak jsme místo pohodlného čekání na autobus v útul-né koněpruské hospůdce putovali s batohy vzorků do Litně, kde jsme se na Jeho přání ještě zastavili u hrobky profesora O.P.Nováka. Ta cesta pro něj musela být hodně namáhavá, proto-že v té době byl již vážně nemocen.
Jednou též, jsme jeli autem z Kosova do Srbska na oběd a zde zažili poněkud nepříjemnou záležitost. Podle kladívek které nám čouhaly z batohů nás identifikovali mírně opivnění dobrovolní ochránci přírody a dost vulgárním způsobem osočili. Po delší diskuzi, kdy se vše objasnilo, jsme se s nimi celkem spřátelili. Ukázalo se, že jsou z Berouna a že dělají v něja-ké místní fabrice, což by tolik nevadilo, jako to že o Českém krasu téměř nic nevěděli a chtěli hlavně chodit s plackou a honit si trička. Pan doktor to komentoval slovy: Chlupáčovi se něco podobného přihodilo také…(a já dnes dodávám: Pánové pozor při té ochranářské mánii, plete-te si na sebe bič…).
V roce 1994 jsme společně (též s J.Vaňkem) sbírali a později zpracovávali bohatý, ale druho-vě poměrně chudý materiál vinického souvrství z výkopu dálnice u Cekova. V jednom z dopi-sů jsem dostal od pana doktora originální báseň, kterou zde v nepozměněné podobě přepisuji:

Trilobites

Trilobiti od Cekova – tak to je paráda –
mám jich plnej koš i nůši – vlezte mě na záda.

Jsou tam pěkný cryptoliti – taky ňákej fukoid
sběratelské vášně půjdem – do hospody ukojit.

Jinak tohle naleziště – Zdrávas Královno -
je srab a samé klíště – stojí za /exkrement/.

Vzpomínek je mnoho, společné terény i s dalšími kolegy na Branžovech, Čeřince, Kosově aj. jsou nezapomenutelné, nicméně jak pravil klasik „Čas oponou trhnul“ a Nám všem, kteří jsme měli pana doktora Havlíčka rádi, které si hýčkal a pomáhal jim, nezbývá dnes než milá vzpomínka…

S pozdravem Váš Václav Vokáč, Lichas @ seznam.cz

Print Friendly

Comments are closed.

bitcoins

Můžete mne sponzorovat!

Mente et maleo!

Klub Conocoryphe: Drancovat a plenit!
Klub Conocoryphe zpřístupňuje svoje sbírky na internetu pro vědecké a studijní účely. Vystavené exempláře jsou neprodejné.

archivováno NK ČR