sponzor webu

články jxd

Wikipedie

Wiki

certifikát původu

djX

Balada o veganech: Myslíte, že chovat se jinak, než je nám dáno od přírody, je rozumné?

Literatura k článku v Reflexu o veganech…
Přírodovědné vzdělání: Vystudoval přírodovědný obor – psychologii, mám zkoušku například z evoluce člověka, ale i z předmětů kolem základních biologických disciplin. Deset let mě zajímá paleoantropologie, a to především střední a starší paleolit. To jest H. neandrtalensis, heidelbergensis, antecessor, erectus, ergaster, florensis, a nově i naledi. Nové informace – včetně těch o výživě – průběžně čerpám z odborných, a je – li to jen trochu možné, tak z impaktovaných zdrojů. Mám Google, Google translator, a umím číst.
Jsem Order Primates, Suborder Haplorhini. Infraorder Simiiformes, Family Hominidae. Někteří nižší primáti – opice – skutečně jsou herbivorní. Subfamily Homininae, Tribe Hominini. Tribe Homininy má čtyři recentní rody. Genus Homo. Blízko k rodu Pan. Daleko k rodu Pongo i Gorilla. Celý Tribe Homininy je omnivorní, a že herbovorie rodu Gorilla a Pongo je pozdější potravní specializace. A že je zcela přesvědčivě doloženo, natočeno, nahráno a nafoceno, jak všechny specie rodu Pan se okamžitě začnou chovat carnivorně, když je ulovitelné maso na dosah, a že se tak chovali v dějinách vždy a všechny druhy rodu Homo, našich předků.
https://www.livescience.com/62288-chimps-eat-baby-monkey-brains-first.html
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0003347200916816
Sapientaci našich předků a růst jejich mozku k sapientaci nezbytný zapříčinila konzumace masa, nejprve morku z kostí mršin ulovených velkými predátory. První nástroj člověka, kamenný chopper, vznikl jako nástroj k rozbíjení velkých kostin mršin, které šelmy nemají sílu rozkousat. Nejstarší kamenné nástroje vznikly před 2,7 miliony roků, ale podle nových nálezů už před 3,5 milionu let.
https://www.nature.com/scitable/blog/watching-the-detectives/human_brain_evolution_and_creatine
https://prod-edxapp.edx-cdn.org/assets/courseware/v1/67e06bd5c8a3c7b568a55bf3ee1933ee/
c4x/WellesleyX/ANTH_207x/asset/Aiello95_expensivetissue_.pdf
https://is.muni.cz/el/1411/podzim2015/MNFV071/um/
Navarrete_et_al_2011_Energetics_and_the_evolution_of_human_brain_size.pdf
Doslovné citace: „Zhruba před třemi miliony let došlo k Africe k velkému zlomu – jedna větev australopitéků změnila potravní strategii a začlenila do své stravy i maso. Díky této inovaci přijímali v potravě značné množství bílkovin, které umožnilo postupné zvětšování mozku a tedy změny životního stylu“ # „Předchůdci člověka nejspíš začali vyrábět nástroje a jíst maso asi o osm set tisíc let dříve, než se soudilo, což znamená už před třemi a půl milionem let.“
http://www.archeologienadosah.cz/o-archeologii/chronologie/vznik-a-vyvoj-cloveka
https://www.irozhlas.cz/clovek/predchudci-cloveka-jedli-maso-uz-pred-3-5-miliony-let_201008131105_vrojik
Vědecké zdroje o rizicích veganství ukazují, že vegani jsou díky své nezdravé dietě dietě závislí na potravních doplňcích a impotentní:
Odstranění všech živočišných produktů z výživy však zvyšuje riziko určitých nutričních nedostatků. Mikronutrienty se zvláštním ohledem na vegan zahrnují vitaminy B-12 a D, vápník a mastné kyseliny s dlouhým řetězcem n-3 (omega-3). Pokud veganci pravidelně konzumují potraviny, které jsou obohaceny těmito živinami, měly by být spotřebovány vhodné doplňky. V některých případech může být obavy ze stavu železa a zinku veganů také kvůli omezené biologické dostupnosti těchto minerálů. # Vegetariáni a vegani musí věnovat zvláštní pozornost tomu, aby dostali dostatek železa. Doplňky by měly být zapotřebí pouze v případě, že se jim nepodaří. Ohio State University Wexner Medical Center, Columbus, poskytuje nutriční poradenství lidem o různých stravovacích plánech. Říkají vegetariánům a veganům, že nedostatek bílkovin může být nebezpečný, zejména u veganů. # Maso je často spojováno s „negativním“ zdravotním obrazem kvůli jeho „vysokému“ obsahu tuku a v případě červeného masa je považováno za potravu podporující rakovinu. Proto se doporučuje nízký příjem masa, zejména červené maso, aby se zabránilo riziku rakoviny, obezity a metabolického syndromu. Tato diskuze však přehlíží skutečnost, že maso je důležitým zdrojem pro některé mikroživiny, jako je železo, selen, vitamíny A, B12 a kyselina listová. Tyto mikronutrienty buď nejsou přítomné v potravinách získaných z rostlin nebo mají špatnou biologickou dostupnost. Navíc, maso jako „nízký“ protein bohatý na bílkoviny a sacharidů přispívá k nízkému glykemickému indexu, který je považován za „prospěšný“ s ohledem na nadváhu, vývoj diabetu a rakoviny (hypotéza proti inzulínové rezistenci). Vezmeme-li dohromady maso, je důležitou výživou pro lidské zdraví a rozvoj. Jako nezbytnou součást smíšené stravy zajišťuje maso odpovídající dodávky základních mikroživin a aminokyselin a podílí se na regulačních procesech energetického metabolismu. # Protože vegetariáni mají vyšší expozici fytoestrogenům než jiní omnivorové (to znamená všežravost, pane vegane), výsledky ukazují, že fytoestrogeny mají škodlivý účinek na rozvíjející se mužský reprodukční systém.
…………………………………
However, eliminating all animal products from the diet increases the risk of certain nutritional deficiencies. Micronutrients of special concern for the vegan include vitamins B-12 and D, calcium, and long-chain n-3 (omega-3) fatty acids. Unless vegans regularly consume foods that are fortified with these nutrients, appropriate supplements should be consumed. In some cases, iron and zinc status of vegans may also be of concern because of the limited bioavailability of these minerals.
https://academic.oup.com/ajcn/article/89/5/1627S/4596952
…………………………………
Vegetarians and vegans must take special care to get enough iron. Supplements should be needed only if they don’t. Liz Weinandy, a registered dietitian at The Ohio State University Wexner Medical Center, Columbus, gives nutritional advice to people on a variety of eating plans. She tells vegetarians and vegans that protein deficiency can be a hazard, especially for vegans.
https://www.webmd.com/diet/obesity/news/20180118/are-there-health-downsides-to-vegetarian-diets
…………………………………
Meat is frequently associated with a ‘‘negative’’ health image due to its ‘‘high’’ fat content and in the case of red meat is seen as a cancer-promoting food. Therefore, a low meat intake, especially red meat is recommended to avoid the risk of cancer, obesity and metabolic syndrome. However, this discussion overlooks the fact, that meat is an important source for some of micronutrients such as iron, selenium, vitamins A, B12 and folic acid. These micronutrients are either not present in plant derived food or have poor bioavailability. In addition, meat as a protein rich and carbohydrate ‘‘low’’ product contributes to a low glycemic index which is assumed to be ‘‘beneficial’’ with respect to overweight, the development of diabetes and cancer (insulin resistance hypothesis). Taken together meat is an important nutrient for human health and development. As an essential part of a mixed diet, meat ensures adequate delivery of essential micronutrients and amino acids and is involved in regulatory processes of energy metabolism.
http://beefprotein.com.br/site/artigos/10.pdf
…………………………………
As vegetarians have a greater exposure to phytoestrogens than do omnivores, these results support the possibility that phytoestrogens have a deleterious effect on the developing male reproductive system.
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1046/j.1464-410x.2000.00436.x
…………………………………
Maso a rakovina:
WHO říká: „small increases in the risk of several cancers may be associated with high consumption of red meat.“ Takže ve skutečnosti „přežírání se masem“ (nikoliv jedení masa) způsobuje „malý nárůst rizika vtzniku některých druhů rakoviny“. Ten „některý druh“ je především „colorectal carcinom.“ Tlustého střeva. A proto, abych ten karcinom tlustého střeva nedostali, dnes příčetní lidé chodí jednou za dva roky na kolonoskopii.
http://www.who.int/features/qa/cancer-red-meat/en/
Oblíbená veganská pavěda:
Duben 2010!!!!!
Nejslavnější veganský článek na světě se jmenoval „Spotřeba masa a případná změna hmotnosti u účastníků studie EPIC-PANACEA.“ Vyšel v American Journal Clinical Nutrition v dubnu 2010
Příjem masa může souviset s přírůstkem hmotnosti kvůli vysoké energii a obsahu tuku v mase. Některé studie ukázaly, že spotřeba masa je pozitivně spojena s přírůstkem hmotnosti, ale další studie ukázaly nejednoznačné výsledky.Celková spotřeba masa byla pozitivně spojena s přírůstkem hmotnosti u mužů a žen, u osob s normální a nadváhou. Při úpravě odhadovaného příjmu energie by zvýšení spotřeby masa o 250 g / den jeden steak vedlo ke zvýšení tělesné hmotnosti o 2 kg po 5 letech.
PŘEKLAD:
Když budete žrát pět let denně o čtvrt kila masa víc, než dnes, tak ztloustnete o dvě kila.
…………………………………
American Journal Clinical Nutrition. 2010 Aug;92(2):398-407. doi: 10.3945/ajcn.2009.28713. Epub 2010 Jun 30. Autorem je zcela dezorganizovaná skupina metodologických idiotů
Meat consumption and prospective weight change in participants of the EPIC-PANACEA study.
Dostupné online: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20592131
Meat intake may be related to weight gain because of its high energy and fat content. Some observational studies have shown that meat consumption is positively associated with weight gain, but intervention studies have shown mixed results. Total meat consumption was positively associated with weight gain in men and women, in normal-weight and overweight subjects, and in smokers and nonsmokers. With adjustment for estimated energy intake, an increase in meat intake of 250 g/d (eg, one steak at approximately 450 kcal) would lead to a 2-kg higher weight gain after 5 y (95% CI: 1.5, 2.7 kg).
…………………………………
ALE TAKÉ:
Už v září 2010!!!!!
(což je na vědecký časopis neobyčejnej kvalt) vychází ve stejném časopise „Comment on“ ten výše uvedený článek – ostrá kritika: Článek se jmenuje „Vliv příjmu masa na tělesnou tloušťku nelze hodnotit bez měření tělesného tuku“. Nemyslíme si, že výklad blábolu a jeho závěr jsou odůvodněné výsledky hned z několika důvodů. (hodně důvodů) Závěr: Naše interpretace našich pozorování je v souladu s mechanistickými, dietologickými a intervenčními studiemi, které ukazují, že zvýšení příjmu stravitelných proteinů z masa přispívá ke zlepšení kontroly hmotnosti a zabraňuje přírůstku tělesného tuku. Proto jsme znepokojeni interpretací autorů a otázkou, zda pouhá pozorovací studie bez měření skutečného složení těla vůbec mohou přispět k dalšímu pochopení úlohy bílkovin a bílkovin bohatých potravin v energetické rovnováze a řízení hmotnosti.
…………………………………
Am J Clin Nutr. 2010 Nov;92(5):1274-5; author reply 1275-6. doi: 10.3945/ajcn.110.000661. Epub 2010 Sep 15.
Meat intake’s influence on body fatness cannot be assessed without measurement of body fat.
Astrup A, Clifton P, Layman DK, Mattes RD, Westerterp-Plantenga MS.
Arne Astrup  Peter Clifton  Donald K Layman  Richard D Mattes Margriet S Westerterp-Plantenga
The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 92, Issue 5, 1 November 2010, Pages 1274–1275, https://doi.org/10.3945/ajcn.110.000661
Published: 01 November 2010. Dostupné online https://academic.oup.com/ajcn/article/92/5/1274/4597566
Our interpretation of the observations also makes the outcome more congruous with mechanistic and dietary intervention studies that show that an increase in dietary protein from meat and other sources contributes to improved weight control and prevents gain of body fat. We are therefore concerned about the interpretation by the authors and question whether observational studies, with no measurement of body composition, can contribute to further understanding of the role of protein, and protein-rich foods, in energy balance and weight management.
……………………………….
ALE TAKÉ:
2011!!!!!
O rok později vychází ve stejném časopise jiný, a ještě kritičtější článek, ze kterého vyplývá, že veganská studie byla projevem metodologického kretenismu. „Blábol je další publikací odvozenou z databáze studie Evropského průzkumného výzkumu rakoviny a výživy (EPIC). Zjištění, že konzumace masa je pozitivně spojena s přírůstkem hmotnosti, i když není nová, je zajímavá. Nicméně několik otázek týkajících se experimentálního plánu a analýzy dat článku snižuje jeho hodnotu. I při dostupnosti rozsáhlé databáze EPIC tento článek neodpovídá na otázku, zda je přírůstek hmotnosti plně přičítán samotnému příjemu masa, jak bylo zamýšleno. Lepší vhled na tuto souvislost lze získat analýzou údajů dostupných z každého centra jednotlivě. Podobně, analýza pouze údajů o hmotnosti získaných zaměstnanci projektu, ale nikoliv těch, které byly hlášeny samotnými pokusnými osobami, může poskytnout přesnější obraz o úloze spotřeby masa při přírůstku hmotnosti.“
Překlad: Původní studie byla dělána na základě dat, která badatelům nakecali pacienti, takže je to úplný nesmysl.
……………………………….
Meat consumption and prospective weight change, Ching Kuang Chow, The American Journal of Clinical Nutrition, Volume 93, Issue 3, 1 March 2011, Pages 663–664, https://doi.org/10.3945/ajcn.110.007252 Published: 01 March 2011. Dostupné online: https://academic.oup.com/ajcn/article/93/3/663/4597747
In a recent issue of the Journal, Vergnaud et al (1) reported that meat consumption is positively associated with prospective weight change. This is another publication derived from the database of the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition (EPIC) study. The findings that meat consumption is positively associated with prospective weight gain, while not novel, are interesting. However, several questions related to the article’s experimental plan and data analysis diminish its value. The association between meat consumption and weight gain has been a subject of many studies (4, 5). Even with the availability of the large EPIC database, this article does not answer the question as to whether weight gain is fully attributable to meat intake itself, as intended (p. 399). A better insight of this association may be obtained by analyzing data available from each center individually. Similarly, analyzing only the weight data obtained by the project personnel, but not those that were self-reported, may yield a more accurate picture concerning the role of meat consumption in weight gain.
……………………………….
無為 (道家)
維基百科,自由的百科全書
無為指經過有為的思考,以時勢、趨勢的判斷做出順勢而為的行為,即順應自然的變化規律,使事物保持其天然的本性而不人為做作,從而達到「無為而無不為」的境界。是中國先秦時期道家思想術語。根據處理問題不同,「無為」的態度即可用於政治的政策方針,政府無為,百姓自治;也可以用於修心養性。
和尚屁

Severoafrická acheuleénská industrie a její tvůrci

Acheuleénský pěstní klín ze severní Afriky

Byla sobota, k jedenácté večer. A v tu chvíli přišel mail od inženýra Jiřího Vedrala o novinkách na přírodninách. Otevřel jsem mail, a viděl nově vystavené acheuleénské pěstní klíny ze severní Afriky, u kterých ovšem bylo napsáno, že jejich autorem je Homo erectus. Poslal jsem mu mail, vzkaz přes messenger, SMS, a nakonec jsem mu zavolal. Následně jsme do půlnoci debatovali o významu označení „člověk vzpřímený v širším slova smyslu“, a výsledkem byla dohody, že pro prirodniny.cz zrešeršuji současné poznatky o tvůrcích severoafrických pěstních klínů, což tímto činím.

Nejprve metodickou poznámku: Inženýr Vedral má plnou pravdu a je v souladu s řadou moderních antropologů, kteří užívají termín „Homo erectus sensu lato“ – člověk vzpřímený v širším slova smyslu. To je ovšem zvrácený a navíc nic neříkající název. „Člověk vzpřímený“ je druhové – tedy velmi úzké vymezení, popisujeme-li druh, jde o jasně určenou úzce ohraničenou množinu. Takže pro mne je ve jménu elementární logiky velmi těžké akceptovat termín de facto říkající „užší vymezení v širším smyslu“. Což je zjevně kravina. Severoafrické staropaleolitické a středopaleolitické pěstní klíny však těžko mohl vyráběl „Homo erectus sensu stricto“ – přesně vymezený taxon člověka vzpřímeného – protože ten v severní Africe nikdy nežil a termín je vyhrazen pro asijské populace. Podívejme se tedy v pár větách na archaické lidi a současné poznatky o nich, o jejich nástrojích a o tom, nakolik jsou přítomni v našem genotypu, nakolik jsou skutečně našimi předky.
Homo habilis – 2.1 až 1.5 milionu let před dneškem
Homo habilis
Nezpochybnitelně prvním všeobecně uznaným příslušníkem rodu Homo, člověkem, je Homo habilis, člověk zručný. Jeho industrie měla styl zvaný oldovan a jen málokdo na jejich nástrojích pozná, že jde skutečně o artefakty, a ne o normální šutr. Jejich pozůstatky byly objeveny ve slavné Olduvaji antropologové mu pro nevysokou postavu důvěrně říkají habilísek.
V souvislosti s Homo habilis musíme zmínit dva další trpasličí druhy lidí.
Homo naledi – možná dva miliony let starý, ale možná jen 335 000 až  236 000 let před dneškem.
Trpasličí človíček z africké „jeskyně hvězd“ (naledi znamená v lokálním jazyce hvězdu) objevený v roce 2015 nesjprve spustil senzaci – že jde o nejstaršího lidského předka, starého dva miliony let. pozdější zpřesněné časové výzkumy však ukázaly, že spíše než o prvního člověka jde o slepou vývojovou větev, která žila izolovaně v Africe v období středního paleolitu. Idea, že jde o prvního zástupce rodu Homo, už asi není udržitelná.
Homo floresiensis – „člověk hobit“ – 190 000 až 50 000 let před dneškem
Trpasličí človíček z Indonésie je pravděpodobný potomek Homo habilis, nebo ostrovní nanismus u potomků Homo erectus, každopádně nejde o našeho předka. I on byl trpasličího vzrůstu.
Homo floresiensis
Nyní se dostáváme ke skupině homininů, kteří už někteří jsou našimi přímými předky, kteří vyráběli kamenné nástroje, a kteří mohou být autory severoafrických pěstních klínů acheuleénského stylu.

Homo erectus – 1,9 milionu až 143 000 let před dneškem
Homo erectus
Člověk vzpřímený se vyvinul z habilíska (až někteří autoři považují pozdního H. habilis za erekta, ale to jen na okraj) a je to tvůrce kamenné industrie, která už je k poznání od geofaktů i pro laika. Je to výrobce prvních pěstních klínů. Ve stylu acheuleén. Část badatelů ovšem považuje erekta za výhradně asijský druh (to jest erectus v užším slova smyslu), a jeho africké současníky definuje jako jiný druh. Tím druhem je
Homo ergaster -  1,9 milionu až 1,4 milionu let před dneškem
Homo ergaster
Člověk dělník je podle řady badatelů jiný druh než erectus, jde o populace H. erectus, které zůstaly v Africe a vyvíjely se samostatně. Bez ohledu na to, která skupina má pravdu, i H. ergaster vyráběl acheuleénské pěstní klíny. Úplný zmatek pak vnesly do diskuse analýzy DNA nejslavnějších pozůstatků H. erectus – lebek z kavkazské jeskyně Dmanisi.
Lebka z Dmanisi
Lebka z Dmanisi
Tyto lebky se morfologicky velmi významně vzájemně liší, analýza DNA však ukázala, že ji mají stejnou, že jde o stejný druh. A tím se zásadně zpochybnila odlišnost ergastera a eracta, takže se vědci momentálně nemohou dohodnout, zda jde o jeden, či dva taxony.
Homo antecessor – 1,2 milionu až 800 000 let před dneškem
Homo antecessor
Člověk předek je dalším taxonem, který se objevuje v pestré škále archaických lidí. Nejslavnější pozůstatky pocházejí ze španělské Gran Dolina (komplex Atapuerca). I on vyráběl acheuleénské pěstní klíny, i on (byť tam vzhledem ke klimatickým podmínkám chybí kosterní pozůstatky) mohl v severní Africe ty klíny vytvářet. Případně je mohl vyrábět ten, který se z výše jmenovaných homininů vyvinul. Každopádně „člověkem předkem“ končí vývojový level, ve kterém můžeme terminologicky asi nejčistěji hovořit o „archaických lidech“.
Homo heidelbergensis – 600 000 až 200 000 let před dneškem
Homo heildebergensis
pak také vyráběl acheuleénské pěstní klíny. Ovšem jde už o člověka, kterého řadíme k lidem moderním. Jeho první pozůstatky byly nalezeny (odtud jeho název) nedaleko německého Heidelbergu, ale i ve Španělsku či Africe. Je bezpochybným předkem všech dalších moderních lidí. To jest nejříve populárních neandrtálců.
Homo sapiens neanderthalensis – 350 000 až 40 000 let před dneškem
Homo sapiens neanderthalensis
je dnes už neoddiskutovatelně jen poddruhem našeho vlastního druhu – Homo sapiesn sapiens, protože v našem genotypu jsou prokazatelně obsaženy neandrtálské geny. A pokud se dvě populace mohou plodně křížit, jde o stejný druh, a basta. Mladí neandrtálci ovšem pořád ještě vytvářeli své pěstní klíny v (mlado)acheuleénském stylu. A i oni mohli být autory afrických acheuleénských nástrojů, které najdeme na prirodniny.cz. No a pak neandrtálci vyvinuli mousterien levalloiské a acheuleénské tradice, a pěstní klíny začaly vypadat poněkud jinak – fakt noblesně. Ale to už do našeho povídání nepatří.
Neandrtálský pěstní klín
Závěr našeho povídání je jednoznačný: Určit u afrických acheuleénských pěstních klínů z povrchových sběrů jejich autora, to, který taxon člověka je konkrétně vytvořil, je prakticky nemožné. Proto je na místě označovat jejich autory buď „Homo erectus sensu lato“, nebo – srozumitelněji a jednodušeji – „archaičtí lidé severní Afriky“.
Každopádně – představa „vývojového stromu“ člověka je už dávno neudržitelná, věda už ví, že se náš rod vyvíjel spíše než jako strom jako potok protékající mokřadem. Tu se dva potůčky rozdělí do tří, pak se zase slejí, některý skončí v trávě slepě, další do sebe integruje dva či tři boční přítoky, až to celé nakonec vyvrcholí voliči Miloše Zemana a Andreje Babiše, kteří mají tu drzost nazývat se „člověk moudrý“.

(kompilát zahraničních zdrojů pro potřeby serveru prirodniny.cz zpracoval jxd, zdroj obrázků Wikipedie)

Milá spolupráce zahájena!

K dnešnímu dni byla databáze fotografií sbírek klubu Conoporyphe sponzorsky poskytnuta serveru

Biolib.cz

Zde naše galerie na biolib.cz

Server patří mezi nejzajímavější české biologické a paleontologické servery.

sponzor šnečína

Farma Nahošovice s.r.o. je naším sponzorským dodavatelem genetického materiálu.

mente et maleo!

Klub Conocoryphe: Drancovat a plenit!
Klub Conocoryphe zpřístupňuje svoje sbírky na internetu pro vědecké a studijní účely. Vystavené exempláře jsou neprodejné.

archivováno NK ČR

sůtra

sůtra